První ročník vybojován

Už to bude skoro rok, co byl adapťák. A stejně mi přijde, jako kdyby to bylo včera. Vím, jak jsem vzhlížela ke všem starším ročníkům a říkala si, že tohle přece nemůžu zvládnout. Že ten prvák snad ani udělat nejde. No a necelý rok na to se to opravdu zvládlo. Sice pořád nevím jak, ale nějak se to udělalo :-D.

První ročník byl masakr (nebo taky eliminační ročník, jak nám říkali). Když se zpětně ohlédnu, tak musím konstatovat, že zimní semestr tak hrozný nebyl. Ale v tu dobu to tak nikomu nepřipadalo, protože je vždycky nejtěžší to, co je před vámi. Ovšem letní semestr, to bylo něco. Hlavně co se týče objemu učiva a celkově množství předmětů. S tím také související příprava do nich. Anatomie zůstala, ale objemově toho bylo o dost více než v zimním semestru. Rychle se dodělala orgánovka a najelo se na CNS. Některé skupiny ještě během toho všeho psaly testy na opakování ze zimního semestru. Histologie nakonec nebyla až takovým strašákem, jak se na začátku zdálo. V podstatě se stačilo učit jen z preparátů a prezentací. Do biochemie už to bylo horší, protože se psaly každý týden testy. Ale nakonec se daly napsat tak, abyste se vyhnuli zápočtovému testu. Vlastně ani nevím, jestli ho někdo letos psal. 

Přišlo mi, že celý tenhle kolotoč šel ještě jakžtakž zvládat do pitev, ale potom už ty týdny byly horší a horší. Přidala se tam kolokvia, popitevka, případně praktická zkouška z biofyziky. A na konci semestru nás čekaly tři zkoušky - anatomie, biologie, biofyzika. Samozřejmě nejhorší, nejobjemnější a nejvíc stresující byla a je anča. Budu se pořád opakovat, ale ta zkouška je tak moc o štěstí, že jsem tomu do té doby vůbec nevěřila. Samozřejmě je blbost se spoléhat jenom na štěstí a neučit se. Což ani na naší škole nejde. Každopádně to, jestli tu zkoušku uděláte, závisí na tolika faktorech (otázka, sympatie, okolnosti). Je to prostě obrovský tlak a stres. A je pravdou, že to takhle prožívají všichni (a kdo ne, tak stejně kecá). Co bych ale chtěla hodně vyzdvihnout je to, že nás opravdu vesměs všichni vyučující drtili celé dva semestry na průběžné testy a zkoušení, na které jsme pořád nadávali. A museli jsme každé splnit aspoň na to éčko, abychom dostali na konci zápočet. A díky za to, protože učit se anatomii až o zkouškovém, tak si myslím, že člověk nemá šanci. Ale o samotné anatomii, až v dalším článku.

Co se týká biologie a biofyziky, je to jiné. Obsahově je toho méně než anatomie, o tom žádná. A celkově mi přijde, že když se na tyhle zkoušky naučíte, tak je uděláte. I přesto všechno jsem si nechávala na každou z nich týden učení. 

Co ještě tak k tomu prváku dodat. Studium jako takové je náročné. Je málo času, hodně učení. Prostě sedíte pořád na zadku. Teď to třeba nejde tak, jak chcete. Máte pocit, že všichni všechno umí a vy neumíte nic. Jste často pořád nevyspaní. A přidávají se k tomu další pocity. Tak tohle je prosím pěkně normální a prožívá to tak většina. Nebudu lhát, protože ke konci jsem už taky mlela z posledního. A dalo mi hodně přemlouvání, abych u toho učení vydržela sedět a vnímat. Ale důležité je vydržet. A pak taky mít to štěstí a ono to půjde. Co bych ale ještě chtěla dodat je to, že během těch dvou semestrů zažijete i hezké chvilky (samozřejmě tady nemůžu pouštět úplně interní vtipy), ale můžu říct, že jsme se nasmáli dost. A hlavně když máte kolem sebe ty správné lidi, tak je to všechno hned snesitelnější, protože se vzájemně podpoříte. Taky nikdy nezapomenu na ty dva pitevní týdny, které jsme absolvovali. Bylo to sice fyzicky náročné (nevyspání, 5 hodin pitvání, učení), ale na druhou stranu je prostě úžasné, že máme možnost se učit na opravdových tělech jako jedni z mála. To je taky důležité si uvědomit, protože mi přijde, že se na to často zapomíná.

Celkově jsem za olomouckou fakultu ráda. Přijde mi, že pokud projevíte o studium zájem, vyučující Vám vyjdou vstříc. A tím, že je fakulta malá, tak si rychle najdete známé skrz ročníky, což je opravdu dobré. Naopak nevýhodou je třeba to, že nemůžeme jít v prváku do meziročníku. Takže máte na každou zkoušku tři pokusy. A je to hop nebo trop. Ale všude je něco.

Další plus Olomouce - výhled z Přírodovědecké fakulty

Tak to je ode mě pro dnešek asi vše. Pokud ještě válčíte, držím Vám moc palce. Pokud se na podzim chystáte na medicínu, co nejvíc si odpočiňte, a hlavně se prosím neučte. Fakt ne.

Užijte si volna, pokud to aspoň trochu půjde. Já se budu snažit v nejbližší době napsat články o předmětech. A kdyby cokoli, pište ;-).

M.