středa 4. listopadu 2020

Aktuálně

 Našla jsem v novinách zajímavý článek. Bohužel není dostupný on-line, tak to se dávám ofocené.

S myšlenkou plně souhlasím, nevyužitých pracovních sil je zde hlavně nyní plno...












pondělí 7. září 2020

Učebnice do třeťáku - souhrn

 Třeťák je atypický tím, že se většina učebnic už nedá sehnat nových, takže se bez materiálů od starších prostě neobejdete. Co se tedy vyplatí pořídit?


MIKROBIOLOGIE 2:


Lékařská mikrobiologie obecná - Miroslav Votava a kolektiv


Lékařská mikrobiologie speciální - Miroslav Votava a kolektiv

Doporučuju shánět co nejrychleji od starších, protože novou už neseženete. Votava se čte spíš jako pohádka, než že by se člověk z něho vyloženě nabifloval k ústní zkoušce. Přes semestr jsem se ho snažila procházet, kromě ATB - !POZOR! jsou tam zastaralá, takže se z něho ATB neučit.


Vypracované otázky od starších

Když jsem ke konci začala nestíhat, musely pokrýt všechno a pořád to bylo lepší než se učit jenom z Votavy. 


Prezentace k ATB

Od jedné hodné paní vyučující z ústavu. Učila jsem se z nich. Existuje ještě soubor na ATB ve wordu od staršího kolegy, který jsem nakonec až tak nevyužila.


Praktická cvičení z lékařské mikrobiologie I,II - Dagmar Koukalová a kolektiv

Na samotná praktika a praktickou zkoušku.


PATOLOGIE:


Obecná patologie - Ctibor Povýšil, Ivo Šteiner, et al.

Speciální patologie - Ctibor Povýšil, Ivo Šteiner, et al.

Sice je píšu jako první, protože jsem je měla doma a pokoušela se z nich učit. Zase na druhou stranu je možná lepší už rovnou zainvestovat do novější patologie od Zámečníka. Přišlo mi ale, že se primárně pořád zkouší podle Povýšila. Je to na zvážení a ani na ústavu patologie vám nedají jednoznačnou odpověď. Jsou to jedny z mála knížek, které se dají sehnat nové (společně se Zámečníkem)


Patologie - Josef Zámečník a kolektiv

Spolužáci, kteří do této triologie zainvestovali, si ji celkem chválili. Prý se z toho učí lépe než z Povýšila. 


Repetitorium patologie pro praktická cvičení - Dagmar Dohnalová

Tohle je taková vděčná light verze patoly na průběžné testy, když máte třeba v ten samý týden test z patfyzu. Ušetří vám to dost času. Některé věci tam jsou zastaralé a jsou tam i chyby. Určitě se z toho neučte na zkoušku, kdyby to náhodou někoho napadlo!


Vypracované otázky

Jsou zpracované vesměs podle Povýšila a určitě se je vyplatí sehnat. Jsou i v pdf verzi, takže si je můžete vytisknout sami. 


PATOLOGICKÁ FYZIOLOGIE:


Obecná patologická fyziologie - Emanuel Nečas a spolupracovníci

Patologická fyziologie orgánových systémů - část I - Emanuel Nečas a spolupracovníci

Patologická fyziologie orgánových systémů - část II - Emanuel Nečas a spolupracovníci

Tuhle triologii od Nečase se asi vyplatí pořídit, ale mně třeba upřímně nesedla, protože jsem po dočtení věty už nevěděla, co bylo na jejím začátku. Co se týká obecné patologické fyziologie ta se nová sehnat nedá, co se týče dvou dílů specky ty už se kupodivu dají sehnat i nové (před rokem ale nové k dostání nebyly).


Atlas patofyziologie - Silbernagl, Lang

Je napsaný v doporučené literatuře. Sama jsem ho neměla. Akorát jsem se do něj dívala na jedno z úvodních témat, jinak jsem se bez něj obešla. Vím, že ho někteří spolužáci používali a vyhovoval jim, takže zase záleží na Vás. 


Vypracované otázky

Určitě je doporučuju ke zkoušce. Jsou zpracované tak, že nebudete mít v hlavě mišmaš a něco se Vám před zkouškou vybaví (což si nejsem třeba jistá úplně u Nečase, kde je to psané jako pohádka). Asi je fajn je procházet i k průběžným testům, ale v zimním semestru zase tolik toho času nebude. Dají se sehnat od starších nebo v pdf ;-).



Doporučuju určitě používat! Jen je škoda, že na něm nejsou všechna témata, ušetřilo by to spoustu času :-(. Aktuálně není dostupný, ale jinak jsou někde i stažená pdf od starších ;-).

Zkušební testy z patologické fyziologie - Pavel Maruna a kol.


FARMAKOLOGIE 1:


Úvod do praktických cvičení z farmakologie - Karel Urbánek, Marie Belejová

Tato skripta do třeťácké farmy stačí. Jsou k sehnání od starších, případně i v pdf. 


Co se týká ostatních třeťáckých předmětů, tam v podstatě nic kupovat nemusíte. Všechno je dohledatelné v pdf od starších ;-).






neděle 23. srpna 2020

Co jsem vypozorovala aneb Jak se z toho nezbláznit

Upřímně jsem se do tohoto článku nechtěla pouštět, než budu mít na medicíně něco za sebou. Každopádně si myslím, že nastal ten čas, kdy už si nějaké ty rady dovolit můžu :D. Třeba to někomu pomůže ;-).



1) Spěte

Já vím, jsou to kecy typu spěte, jezte zdravě a bla bla bla. Jenže mám pocit, že je potřeba to zdůraznit ještě jednou, a to z jednoho prostého důvodu. Rozmohl se nám tady takový nešvar: nespat. Upřímně jsem měla kolikrát pocit, že se mí spolužáci triumfují, kdo šel spát jako poslední a kdo nejdřív vstal. Je to strašná blbost. Já sama jsem kolikrát dělala podobné kraviny a dopadlo to vždycky tak, že jsem se následující den stejně nic pořádně nenaučila a byla šíleně protivná. Pamatuju si, jak jsem se učila na letní popitevku někdy do tří do rána nalitá Redbullem, takže jsem pak nemohla usnout samozřejmě (chytrá hlava fakt) a v 10 dopoledne bylo zkoušení. Doteď se divím, že jsem to nějak udělala, protože jsem si připadala, jak kdybych měla kocovinu a podle toho to taky vypadalo že jo :D. Takže prosím vás takhle fakt ne. Teď vám řeknu to sladké tajemství, když se vyspíte, uděláte toho ve finále víc a efektivněji, než když budete přidávat o půl třetí v noci na instagram fotky s Čihákem v levé ruce a s Redbullem v pravé ruce ;-). Když už jsme u těch energiťáků, dávejte si pozor taky na kafe, když už ho pijete, tak určitě ne pozdě odpoledne a večer. Já jsem ho třeba paradoxně přestala pít ve třeťáku úplně.
Pozn.: Samozřejmě ne vždycky to jde, třeba před testem z anči, patfyz jsem to kolikrát taky tahala dlouho do noci, ale potom jsem po napsání testu úplně odpadla. Tohle je spíš rada z dlouhodobějšího hlediska.

2) Nastavte si režim

Tak jo, spánek bysme měli. Teď se mrknem, jak si zorganizovat den. Budeme se bavit o zkouškovém, protože když jste ve škole, zas tolik organizovat nemusíte. Je potřeba zjistit, ve které části dne jste nejefektivnější a kdy vám vědomosti nejlíp lezou do hlavy. Já to třeba zjistila až v průběhu třeťáku :D. Nejlíp se mi učí ráno a dopoledne, potom po obědě, pak mám úplný útlum a pak zase začínám od té páté odpoledne max. do desíti večer. Déle to netahám, protože efektivita je stejně nula nula prd a radši se vyspím. Každý to má ale jinak, znám lidi, kterým se učí lépe v noci a pak se zase vyspí během dopoledne. Každý to má jinak, je třeba to ale zjistit.

3) Najděte si jeden hlavní zdroj, ze kterého se budete učit

Když už jsme u toho učení, tak tady je jeden soukromý tip. Neučte se, prosím, z deseti knížek naráz. V prváku to ještě celkem jde, protože olomoucká studijní literatura pro zdolání zkoušky z anatomie je Čihák. Problém nastává s příchodem druháku, kdy nevíte, z čeho se teda máte primárně učit. Třeba taková biochemie. Pamatuju si, jak nám na první cvičení naše vyučující přinesla cca 11 knížek a u každé vyjmenovala, co je v ní pěkně napsáno. Samozřejmě je blbost se ze všech knih učit, protože za a) se nenaučíte nic pořádně z žádné knížky a za b) se vám to pak splete dohromady u zkoušky. Proto se vždycky snažte vybrat si jeden hlavní zdroj, podle kterého pojedete.

4) Dělejte si pauzy

Tohle je opravdu důležité, aby to vaše sezení nad knihami bylo efektivní. Každý máme v okolí někoho, kdo se učí od nevidím do nevidím a v kuse. Upřímně si myslím, že buďto kecá (pak kolikrát vidíte, jak jsou ti lidi aktivní na Messengeru) anebo to už jenom pasivně čte. Já u toho třeba vydržím sedět maximálně dvě hodiny v kuse (pak mě začne bolet hlava), většinou ale hodinu a něco. Potom si jdu pro pití nebo se protáhnu. Taky jsou dobré dřepy, kliky, pustit si nějakou hudbu, než k tomu zase sednete. Odpoledne si většinou dávám delší pauzu a jdu prostě ven, jinak by mi z toho hráblo už úplně. 

5) Cvičte

Jak je tenhle bod důležitý jsem si uvědomila až teď ve třeťáku s distanční výukou, kdy člověk seděl pořád na zadku. Takže ty věty typu: "No to stejně budeš sedět celých šest let na zadku a nebudeš mít ale vůbec na nic čas." Jo, sice je pravda, že sedíme na p*deli hodně (o zkouškovém skoro pořád), ale kdybysme to neprokládali něčím jiným, tak se z toho už regulérně zcvoknem. Takže proč tedy cvičit? Za mě to má rovnou dva benefity (kromě těch obecných jako udržení váhy atd.): za a) bude se vám večer lépe usínat (to vám říká člověk, který má o zkouškovém fakt problémy se spaním) a za b) pročistíte si hlavu a bude se vám lépe učit. Hlavně ten bod b mě zachránil před fiaskem z patoly, kdy jsem už samou únavou nevěděla, jak se mám po dvou a něco měsíčním maratonu hned zase začít učit na další velkou zkoušku. Dělejte cokoliv, co vám dělá radost, ať už je to běh, cyklistika, chůze, posilka. Mně se osvědčil právě běh (a všímám si, kolik lidí z fakulty opravdu pravidelně běhá). Jeho výhodou je, že jste venku, nepotřebujete na to vlastně žádné vybavení, můžete jít běhat kdykoliv (a upřímně je to efektivněji strávených 30 minut nebo hodina, než být zavřený v pokoji a čumět do mobilu místo učení ;-).

6) Neprokrastinujte (alespoň ne tak moc)

S postupujícím zkouškovým roste přímo úměrně čas věnovaný prokrastinaci. Poznáváte se v tom? :D Co mám na sobě vypozorováno je to, že čím víc jsem unavená, tím častěji beru mobil do ruky a kontroluju FB nebo instagram. Problém je v tom, že si pak vyčítáte, kolik jste tam prodrbali času, který jste mohli věnovat učení a nebo vás někdo vystresuje tím, že on už to četl desetkrát a jak jste na tom vy (i když mám lidi kolem sebe ráda, tohle zjišťování s jediným cílem "potřebuju se ujistit, že jsem na tom líp než ty" mě bytostně vytáčí pořád). Takže jak to řešit? Dobrou variantou je určit si přesně daný čas, kdy se na ten mobil budu dívat (třeba chvilku po obědě, pak zas až po odpoledním učení) anebo (co teda praktikuju v aktu největšího zoufalství :D) dát ho mimo svůj dosah do jiné místnosti a nechat ho tam. Tohle se mi osvědčilo a snažím se to tak dělat, když mám pár dnů do zkoušky.

7) Neporovnávejte se

Tohle se snadno říká a hůř dělá. Jak už jsem psala výše, vždycky se najde někdo, kdo se potřebuje ujistit, že je na tom líp než vy. Berte to s velkou rezervou, protože to že někdo má materiály projeté x
krát, neznamená že to umí. Každý má svoje tempo a jiné metody učení. Zatímco někdo se učí efektivně, někdo to jenom čte. Mám to třeba tak, že ty materiály mám projeté jednou opravdu pořádně a potom se je snažím podruhé zopakovat. Ne vždy se mi to podaří v tom objemu zopakovat celé. Taky se učím nahlas, proto mi to bere víc času, než kdybych si ty věci jen četla. Jenže kdybych to jenom četla tak vím kulový. Takže opravdu berte tohle s nadhledem a učte se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ať to umíte vy :).

8) Filtrujte "zaručené" informace od těch, co už mají zkoušku za sebou

"No já byla u toho a ten chtěl vědět tohle, pořád se ptal a byl strašně přísnej."

"No ona říkala, jak jí zkoušel ten a ten a jak to bylo úplně strašný a jak všechny vyhazuje."

V prváku a druháku bych z těchto vět nespala. Ve třeťáku jsem se na to rozhodla vykašlat, protože za a) už mě to fakt nebaví poslouchat, za b) stejně mi to žádnou validní informaci nedá (možná tak vyhnout se, pokud to jde, některému ze zkoušejících), za c) je to subjektivní názor (a upřímně kolik lidí je kritických stejně ke svému výkonu u zkoušky jako ke zkoušejícímu), za d) akorát pak půlku dne místo učení přemýšlíte nad tím, jak to bude strašný a na co se vás bude ptát. Neříkám, že se nemůže stát, že to fakt umíte a je k vám zkoušející nefér. Jasné, že může. Je to vysoká škola. Na druhou stranu se mi nestalo, že by se po mně někdo přímo vozil. Jasně některé zkoušky nebyly úplně příjemné, ale měla jsem na tom svůj podíl, že jsem byla vystresovaná, takže ten výkon podle toho taky vypadal. Ale na to se historie neptá, hlavní je, že to je hotový. U některých to bylo zase naopak, kolikrát jsem si myslela, jak to bude strašný a nebylo. Takže berte to s rezervou, když budete připravení (a samozřejmě budete mít štěstí, bez toho to nejde), tak nemají zájem vás vyhazovat.

9) Najděte si kolem sebe lidi, se kterými se budete tahat nahoru

Budu se opakovat, ale tohle je strašně důležitý bod. Už jenom z toho důvodu, že mám pocit, že se kolikrát taháme spíš dolů než nahoru. Bez lidí okolo to nejde a bez podpory už vůbec ne. Opravdu platí, že medik medika nejvíc pochopí. Kolikrát mě fakt nejvíc potěší, když si někdo před zkouškou vzpomene a ozve se, že mi drží palce. Stejně tak je to i naopak. Kolikrát si spíš pamatuju, kdy jde ten dotyčný na zkoušku, než kdy má narozeniny :D. 

10) Řekněte si, proč to děláte

Další taková věc, u které si řeknete, co to zas melu. Hned vysvětlím, proč to píšu. V prvním ročníku jsme měli cíl, a to zdolat anatomii. Vždyť koneckonců o tom je i film Jak básníci přicházejí o iluze. Na konci prváku si asi člověk poprvé a naposledy připadal fakt jako king :D. Ve druháku už to bylo takové všelijaké, ale dejme tomu, že cíl byl dostat se do třeťáku. Problém je ten, že s postupujícími semestry, systémem "nalít a vylít" a možností vidět do toho, jak ten systém vlastně funguje, někteří přestali vidět ten cíl. Třeťák byl v tomhle asi dost zlomový pro hodně lidí, protože jste už opravdu unavení a pomalu zjišťujete, že jste se za ty tři roky skoro nezastavili a protože je toho šíleně moc na nabiflování narvané do dvou semestrů. Takže se snadno může stát, že se sice učíte ze setrvačnosti, ale nevidíte žádný cíl. Proto je potřeba se na chvíli zastavit a říct si, proč to děláte, proč jste začali a kam směřujete. V tomhle jsou skvělé praxe. Je to takové nakopnutí a uvědomění si, že to co děláte je ta správná cesta a že ten čas strávený u učení má smysl. Tohle uvědomění strašně moc pomáhá hlavně v těch těžkých chvílích.

11) Udržujte si své koníčky

Proč je tolik mediků na pokraji vyhoření? Mimo jiné je to proto, že si nenajdou chvíli na to, co je baví. Je jasné, že toho času není a nebude tolik, kolik jste ho měli na střední. Ale i přesto je potřeba občas utéct k něčemu, co vás baví a u čeho vypnete. Nejsme stroje a když pořád pojedete na sto procent v průběhu semestru, může se snadno stát, že se během zkouškového (kdy je potřeba nejvíc zabrat) rozsypete jako domeček z karet.


Na závěr poslední věta, kterou je potřeba si uvědomit. 

Medicína není sprint, je to maraton. 

Myslete na to ;-).

středa 19. srpna 2020

Za půlkou

Ani nevím, jak se to stalo, ale je to tu. Nastal ten okamžik, kdy si můžeme říct: "Máme hotovou půlku školy." Ačkoliv žádný z dosavadních šesti semestrů nebyl jednoduchý, jedno měly společné, utekly strašně rychle. 



Pro nás byl letní semestr oproti jiným rokům specifický v tom, že jsme odchodili pouze jeden měsíc. Zbytek výuky byl kvůli vzniklé situaci distanční. Za což bylo dost lidí nakonec i rádo, protože učit se na předtermín z patfyz nebo patoly a do toho chodit do školy, musí být masakr (čest starším ročníkům). Každopádně nemůžu říct, že bychom se nějak nudili. Psali jsme průběžné testy z patfyz nebo jsme  odevzdávali nějaké samostatné práce. Ale i přesto toho času bylo o dost víc, něž když se chodilo do školy. Samozřejmě, co se týče vědomostí bylo potřeba naučit se všechno. Co však u nás bylo trochu jinak, byla zkouška z patofyziologie. Místo klasického testu a pak následující ústní zkoušky, se psal test o 25 otázkách, na který byl časový limit 40 minut. Může se to zdát, že to je v pohodě, když není ústní, ale upřímně jsem se celkem zapotila. Protože se jednalo o multiple choice test + jedna vypisovací otázka, znamenalo to, že buďto všechno zaklikáte správně a máte bod, nebo jednu zakliknete špatně z těch více odpovědí a máte za otázku 0 bodů nebo zaklikáte méně odpovědí, takže máte třeba 0,5 bodů. Vím, že to z téhle věty nejde moc pochopit :D, každopádně jsem radši dávala méně odpovědí, aby mi ty body nestrhli celé. Test (= zkoušku) jsme nepsali ve škole, ale doma se zapnutou aplikací Zoom. V praxi to vypadalo tak, že jsme měli počítač před sebou a vedle sebe mobil, aby bylo vidět na nás i počítač. Upřímně jsem fakt ráda, že už to mám za sebou :D. Co se týká zkoušky z patologie, ta probíhala normálně ve škole. Ráno v 7:30 se psal test o 100 otázkách, u kterých byly odpovědi už jednoznačné (časový limit byl 1 hodina). Kdo se propsal (myslím, že byla hranice 75 bodů, ale nechci kecat), dostal dva preparáty, které popovídal zkoušejícímu a pak se tahaly otázky na ústní (celkem tři - z obecné patologie, ze speciální a z nádorů). Upřímně pro mě byla patola nejlepší a nejpříjemnější zkouška ve třeťáku, ačkoliv jsem se na ni učila v časovém presu a úplně vyflusaná po patfyz. Opravdu jsem byla připravená, že půjdu napodruhé a nějak se s tím i vnitřně smířila. A ono to nakonec dopadlo, jak nejlíp mohlo :-). Co z toho plyne? Nevzdávat se, i když si myslíte, že už nemůžete, že to fakt nedáte. Často to dopadne úplně jinak, než si myslíte ;-). 
Co bych ještě ráda zmínila a co bylo ve třeťáku opravdu fajn, byla týdenní praxe u praktika. Říkám si, že mám kolikrát víc štěstí než rozumu, protože jsem se úplně náhodou dostala ke skvělému panu doktorovi a neméně skvělé sestřičce, takže to byl opravdu příjemný týden. A po tom půlročním trápení nad patfyz a patolou v karanténě, jsem už potřebovala nějaké spojení s klinikou jako sůl :). Nevím, jestli to tak mám jenom já, ale vždycky si po těch praxích uvědomím, že to co dělám má smysl, že to sezení nad knihami, kdy nevidím ten konec, opravdu dělám pro to, abych jednou sama mohla vykonávat to lékařské povolání. Vím, zní to sluníčkově, ale kdo mě zná, ten ví, že tu sluníčkovou náladu už od druháku nemám, a tak se snažím najít si cestu zpět všemožnými způsoby. Proto jestli vám můžu dát radu, choďte na praxe i nepovinné, dá vám to strašně moc a takto získané zkušenosti vám opravdu nikdo nevezme.
Jestli mi tento semestr něco dal, tak posouvat své hranice zase o kus dál. Že i když si myslím, že to nejde, vždycky to nějak jde. A že největším nepřítelem je kolikrát moje hlava, která mě brzdí. Všichni určitě známe ty myšlenky: "Neudělám. Nemám na to. Tohle se nenaučím." Koneckonců vždyť je o tom i video debilní kecy mediků :D.

Proto vám říkám, držte se a nevzdávejte se. Kdo ještě bojuje, držím vám strašně moc palce. Musí to být psycho, ale zvládnete to!

M.

pondělí 27. ledna 2020

Pátý semestr a mikrobiologický boj

"Nebude se vám to dobře učit." Tahle věta se mi vryla do paměti na úvodní přednášce z mikrobiologie ve druháku. A byla to bohužel pravda. Zatímco ve druháku si z mikrobiologie hlavu nikdo moc nedělal, protože cílem bylo se do toho třeťáku vůbec dostat. Ve třeťáku se z mikry stala reálná hrozba. Jaký byl zimní semestr ve třeťáku a jak na mikru, na to se teď trochu podíváme.


Bubák nebo pláště? 

Předměty pátého semestru

Jak jsem si krásně naplánovala, že během semestru projdu celou mikru, abych si to o zkouškovém "zopakovala" (zopakování rovná se v mikře učení se od znova, protože ty informace pomalu neudržíte v hlavě déle než den), tak rychle z toho sešlo, protože začala i patfyz. Letos nám stanovili hranici každého testu min. na 6 bodů z 10, což se nezdá až tak obtížné, ale je. Stačí jedno škobrtnutí na začátku o 0,25 bodu a drtíte se na každý další test jak blbí, abyste ve zkouškovém spolu s mikrou nemuseli psát zápočet z patfyz. Mohli jsme si opravit jen jeden test. Testy se psali celkem čtyři. Cvika jako taková trvala 2 hodiny 15 minut. Na začátku bylo krátké interaktivní zopakování (kahoot :-D), pak se odpřednášely referáty a zbytek se normálně probíralo. Jako další tam máme patologii, kde se teda taky píšou testy (u některých vyučujících ne, ale zkouší se). Cvika trvají 3 hodiny a půlku času jste v mikroskopickém sále, druhou půlku na pitevně (střídáte se s druhou skupinou). Zajímavější byla vždycky ta část na pitevně, akorát tam prostě celou tu hodinu a půl stojíte. Pokud není pitva, jste v takové malé místnosti vedle pitevny, kde je šílená zima. Probíráte tam a pak se díváte na makroskopické preparáty. Skrz pitvy a možnosti vidět je od začátku bych doporučovala tu drsnou variantu cvika na 7:00, alespoň na jeden semestr. Co se týká testů z patologie, nejsou záludné a nezaberou příliš času na přípravu. Není třeba se toho (minimálně v zimáku) bát. A pak tu máme mikrobiologii. Věrná své druhácké tradici, jsem si nechala mikru na pondělí. A jsem ráda, protože v průběžné přípravě na tento předmět se po vás toho zase tolik nechce, takže jsme díky tomu byli dobře připraveni na praktickou zkoušku, kterou musíte mít, abyste se dostali ke zkoušce ústní. Na praktickou mi pak stačily dva dny na proletění všeho ve skriptech. Z dalších předmětů jsme měli Vnitřní lékařství 1. Tento semestr jsme strávili na 2. interní klinice (na gastroenterologii). Každému cvičení předcházel hodinu a půl dlouhý seminař a potom jsme šli na lůžkové oddělení, na JIP, na sono, na endoskopii nebo na ambulanci. Byli jsme rozděleni na několik skupin a každá se měla vystřídat všude. Ze začátku jsme byli prakticky pořád na stejném oddělení, ke konci jsme ale viděli skoro všechno. Bylo to fajn a další semestr, protože na gastru zůstáváme, bude určitě taky :). Potom ještě zmíním Klinickou propedeutiku 2, kde jsme se dostali třikrát na dětské (z toho jsme jednou viděli děti)  a párkrát na chirurgii do zasedačky a jednou na sádrovnu. ve čtvrtek byl potom seminář ve Velké posluchárně. A jako novinku pro náš ročník ještě uvedu Základy zubního lékařství 1, které se konaly v pátek v 7:45 ve Velké posluchárně každý lichý týden. Myšlenka nebyla špatná, ale načasování je nešťastné. Tak tolik asi k předmětům. Osobně jsem se tento zimní semestr drtila nejvíc za celou dobu své existence na medicíně, beze srandy. Jedinou útěchou, kterou se budete uklidňovat je, že ty předměty jsou fakt důležité a měli byste se je naučit už kvůli sobě. Aspoň mně to teda pomáhalo :-D.


Mikrobiologie

Cvičení:

Na začátku cvičení se většinou zkouší, jak moc jste připravení na dané téma. Záleží na vyučujícím, jestli vůbec a jak moc bude zkoušet. Potom následuje samotné praktikum. V zimním semestru jsme se věnovali jednotlivým rodům bakterií a jejich určování, potom virům, parazitům a ke konci houbám. Prostě vesměs samá diagnostika a probrání věcí, které chtějí k praktické. Na konci semestru dostanete zápočet, hodně vyučujících ještě zkoušelo z obou dvou semestrů před udělením zápočtu.

Přednášky:

Přednášky jsou v pátek. Minimálně je dobré zajít na přednášky o antibioticích bývalého pana děkana. Mikrobiologie je stejně telefonní seznam, takže záleží na každém, jestli mu pomůže ten telefonní seznam slyšet ještě předtím, než se začne dané téma učit.

Praktická zkouška:

Termíny na praktickou jsou vypsané vždycky týden před zkouškou ústní. To znamená, že praktickou před Vánoci si odbydou lidi, kteří jdou na předtermín a první týden v lednu na zkoušku. Zkouška probíhá tak, že si vytáhnete jednu ze 30ti otázek a jdete si napsat přípravu. K tomu dostanete, např. nabarvený preparát, agar s danou kulturou, biochemický test a tabulku k jeho určení. Všechno si připravíte, potom popovídáte teorii k otázce, řeknete se o jakou breberku se jedná a jak jste to poznali. Známka z praktické se zapisuje do karty, ne do indexu a u mě třeba ke známce zkoušející na ústní nepřihlížel.

Ústní zkouška:

Den D, modlení se za otázky a nervy z toho, jestli si vůbec na něco vzpomenu. Nejdřív si pro vás přijdou před ústav. Potom píšete test, který má maximum 30 bodů a je dobré ho napsat co nejlépe, protože se k němu u samotné zkoušky přihlíží. Test není záludný jako byl třeba test na anatomii, takže není třeba se na něho ještě nějak víc připravovat. Jenom taková poznámka, i když test nenapíšete, na ústní jdete i tak. Po testu taháte otázky, celkem jsou tři. První z obecné mikrobiologie, druhou z bakteriologie a třetí z virologie, parazitologie a mykologie. Potom máte čas na přípravu, času bylo až příliš, docela jsme i čekali. A pak už je to o štěstí. Záleží k jakému zkoušejícímu jdete, každý se totiž víc zaměřuje na něco jiného. Ve finále byste teda měli umět všechno, což neví nikdy nikdo. Obecně bych doporučila se zaměřit hlavně na kliniku a léčbu. To je i podstata mikrobiologie, a to hlavní, co byste si měli z celého předmětu odnést.

Z čeho se učit:

Lékařská mikrobiologie obecná - Miroslav Votava a kolektiv

Lékařská mikrobiologie speciální - Miroslav Votava a kolektiv

Doporučuju shánět co nejrychleji od starších, protože novou už neseženete. Votava se čte spíš jako pohádka, než že by se člověk z něho vyloženě nabifloval k ústní zkoušce. Přes semestr jsem se ho snažila procházet, kromě ATB - !POZOR! jsou tam zastaralá, takže se z něho ATB neučit.

Vypracované otázky od starších

Když jsem ke konci začala nestíhat, musely pokrýt všechno a pořád to bylo lepší než se učit jenom z Votavy. 

Prezentace k ATB

Od jedné hodné paní vyučující z ústavu. Učila jsem se z nich. Existuje ještě soubor na ATB ve wordu od staršího kolegy, který jsem nakonec až tak nevyužila.

Praktická cvičení z lékařské mikrobiologie I,II - Dagmar Koukalová a kolektiv

Na samotná praktika a praktickou zkoušku.

SketchyMicro

Videa jak na specku, tak na ATB. Nedívala jsem se, nemůžu hodnotit. Ostatní si to chválili, že jim to dost pomohlo. Takže jestli se radši učíte interaktivně, určitě je zkuste :-).




Jak se učit:

Pocity zmaru a beznaděje, pocity, že i když se to učím jak blbá, nepamatuju si to. Tak takhle nějak jsme to měli asi všichni. Mikra je vyloženě telefonní seznam. Večer nevíte, co jste se učili ráno. Po biochemce se mi to učilo asi nejhůř. Na druhou stranu jsem si pořád říkala, že bych to fakt měla umět, že to budeme potřebovat. Učila jsem se nahlas, kdyby ne, tak nevím už vůbec nic. Přeříkávala jsem si ty věci jako Harry Potter zaklínadla: "Erysipelothrix rhusiopathiae." Akorát jsem teda u toho nemávala hůlkou, maximálně tak zvýrazňovačem.  Co mi nešlo zapamatovat jsem ve fázi zoufalství začala už i přepisovat. Ještě pár dnů před zkouškou jsem měla fakt pocit, že si absolutně nic nevybavím. Bylo to dost drsný. Ke konci už mě rozčilovalo fakt všechno a všichni a při představě, že si to vražedný tempo zopakuju ještě jednou, se mi dělaly mžitky před očima. Každopádně zvládnout se to nějak dá, jak vidíte. Hlavní je to nepodcenit a najít si svůj styl učení (videa, čtení, vytváření vlastních otázek, kartičky na ATB...).

Jak dlouho se učit:

Učila jsem se i přes semestr, i když s přestávkami kvůli ostatním předmětům. Nakonec jsem se o zkouškovém učila tak 4 týdny hodně intenzivně, teda spíš už dost nadoraz. Mikra chce prostě čas, i když je to spíš závod s časem.


Hodně štěstí ve zdolávání zkoušek, uvidíme se v šestém semestru!

M.


pátek 13. září 2019

Histologie a embryologie

Dvousemestrální předmět plný růžové barvy, který se v prváku spíš neučíte než učíte (protože anča) a který doháníte v zimním semestru ve druháku. Oproti jiným fakultám je u nás histologie a embryologie specifická tím, že první pokus zkoušky je u nás formou testu, další dva opravné formou ústního zkoušení. Co to tedy všechno obnáší, si zodpovíme níže ;-).




Přednášky

Přednášky jsou dvě a a obě se konají v pátek. Upřímně se přiznám, že jsem na ně ve druháku nechodila. Na první přednášce se probírá histologie, na té druhé embryologie. Jestli se vyplatí na ně chodit, neporadím. Většina tvrdila, že tam byly odpřednášeny hlavně věci ze skript, na druhou stranu v přednáškách z embryologie bylo i několik věcí navíc, které jsem třeba jinde nenašla (nebo jsem blbě hledala :-P). Takže záleží opravdu na Vás.


Cvičení

Cvičení se konají v mikroskopickém sálu jednou týdně (= dvě a čtvrt hodiny). Zase se děje to stejné, co už znáte z prváku. Jste na počítačích, prohlížíte preparáty v Olyvii a děláte si vlastní prezentaci. Během semestru se píšou testy (myslím, že celkem čtyři včetně zápočtového), kde máte kromě histologie i několik otázek z embryologie, která se probírá pouze na přednáškách, nikoliv na cvičeních. Testy nejsou záludné, klikáte je na počítačích v učebně a po ukončení víte hned výsledek (na projití musíte mít nad 70 %). Učila jsem se na ně vždycky z prezentací a ze skript a stačilo to. Jinak všechny testy musíte mít napsané, pokud se něco nepovede, opravy byly většinou týden nato (zase jestli se nepletu). Ke konci se psal ještě zápočtový test, kde ale byly jen preparáty, i když nás někdo děsil, že tam bude i teorie. A nezapomenout na elektronogramy!


Praktická zkouška

K udělení zápočtu musíte mít kromě napsaných testů i splněnou praktickou zkoušku. Není to nic jiného než poznávání preparátů. Když si vzpomenu, jak jsme už před sedmou ráno stáli před ústavem histologie a čekali na osm mikroskopů pro celý ročník... Byla to sranda :D. Ano, slyšíte dobře, 8 mikroskopů na 180? lidí. Pro uklidnění Vám jen řeknu, že praktickou zkoušku udělali i lidi, kteří se učili z preparátů z Olyvie, protože je to úplně to samé. Ušetříte si aspoň čas ;-). Losují se celkem tři skla, u každého je potřeba říct, o jakou tkáň se jedná + co tam vidíme typického pro daný preparát. To je vše, aspoň u nás to tak bylo. Opravdu není třeba se toho bát ;-). 


Zkouška


Budou vás strašit, budete slyšet plno povídaček... Moje rada zní, neposlouchejte to. Histologie tím že je testová, je prostě zrádná, to si nebudem nalhávat. Ale když se budete učit (jako všude) a budete mít štěstí, zvládnete to. První pokus je test, kde jsou testové otázky s jednou odpovědí a potom otázky multiple choice, které jsou označeny křížky. Tak si dejte pozor na to, kterou zrovna kroužkujete ;-). U multiple choice musíte mít zakroužkováno všechno dobře, pokud máte například zakroužkované dvě správně ze tří, nedostanete žádný bod. Potom jsou v testu dvě vypisovačky, jedna je z histologie a druhá z embryologie. Právě kvůli vypisovačkám je prý údajně lepší se učit z knížky a ne ze skript. Co se týká těch otázek, některé byly komponované podle skript, některé podle Lullmana (embryola zase podle Langmana), proto nedoporučuju se spoléhat jen na skripta ;-). A taková moje osobní rada k testu, učte se rovnou na první pokus podle okruhů k opravným termínům, budete to mít ucelenější a pokud by to náhodou nevyšlo, bude se Vám opakovat rychleji. Co se týká úspěšnosti testu, musíte ho napsat min. na 70 bodů, abyste zkouškou prošli. Pokud se tak nestane jdete na druhý pokus, který je už ústní. Na něj šla většina lidí, kteří nenapsali test, co nejdříve po prvním pokusu, protože toho času na opravování moc v zimním zkouškovém není. Na ústní se už připravujete podle okruhů, někdo se učí ze skript, jiní z knihy, další z Memorixu, existují i jakési vypracované otázky. Záleží na Vás. Univerzální rada není. Ale učit se embryologii jenom ze skript fakt nedoporučuju, histologii taky úplně ne, ale když není čas, znáte to. Co se týká kmenových buněk, tak je najdete jen v Memorixu ;-)


Z čeho se učit


Přehled histologie člověka v obrazech I., II. díl - Václav Lichnovský, Jiří Malínský, Zdeňka Michalíková

Předpokládám, že je většina má už z letního semestru v prváku. Průběžné testy ve druháku vycházely převážně z těchto skript ;-). Jako jediný zdroj na zkoušku je nedoporučuji (ale dá se s nimi zkouška udělat, když nevyjde test, tak ústní ano). Dají se koupit nové ve Zbrojnici ;-).



Histologie - Lüllman-Rauch Renate

Hodně lidí se z ní učilo, některé testové otázky u zkoušky byly koncipovány přímo z ní.



Junqueirovy základy histologie - Anthony L. Mescher

Ptali jsme se do evaluací z čeho se na zkoušku učit a prý z této učebnice, proto bych Vám ji opravdu doporučila. Vím o pár spolužácích a spolužačkách, kteří se učili jenom zní a všichni zvládli zkoušku hned napoprvé.




Memorix histologie - R. Hudák, J. Balko, Z. Tonar, I. Varga



Učila jsem se z něj jen otázku kmenové buňky, jinak nic. Někteří se z něj učili na ústní zkoušku. 



Přehled embryologie člověka v obrazech - Jiří Malínský, Václav Lichnovský

Skripta využitelná na průběžné testy (hlavně obrázky) a dá se s nimi udělat i zkouška (i když jako jediný zdroj bych je zase nedoporučovala, protože tam nejsou např. vývojové vady). Už se nevydávají, takže je potřeba je od někoho koupit nebo si je vytisknout z pdf.


Langmanova lékařská embryologie - T.W. Sadler

Ke zkoušce doporučuju.


A jak dlouho se učit

Když nepočítáme průběžné testy, tak jsem se učila histologii a embryologii měsíc o zkouškovém ;-).



Histologie - AKTUALIZOVÁNO!

Vzhľadom na to ze tento rok malo dojst na ustave k istym znenam, tak sme ocakavali ze tie testy budu jednoduchsie.. Avsak bolo tam 90 otazok typu MCQ, kde sme vyberali jednu správnu odpoved - teda 1 otázka - 1 bod, plus 2 vypisovacky, jedna z embryoly a jedna z histoly, po 5 bodov.. Dokopy teda 100 bodov, na uspesnost potrebujeme minimalne 70. Na odporucanie sme dostali predovsetkym Junqueirove 'zaklady' histologie a Langmana, pricom po skuske som usudil ze som zachadzal v niektorych veciach prilis do detailov a naopak mi mohli uniknut ovela dolezitejsie primitivnosti.. Tie vsak boli zrejme skor v skriptach.  Narocnost niektorých otazok easy a niektore naopak celkom hlúpe, slovickaranie a chytaky.. Ale dalo sa to zvládnuť. Embryola vychádza asi najma zo skript (v ktorych su ale chyby, takze si to treba doplnit niecim doveryhodnejsim :D) junqueira je krasna knizka, uci sa to dobre a rýchle.. Boli 2 skupiny, jedna mala narocnejsi test kde bolo treba poznat aj niektore ciselne udaje (a nebol to len erytrocyt :D), vypisovacky boli easy ale vzhladom na to ze je to predterminovy test, tazko povedat ako to bude na normalnych terminoch...

pondělí 5. srpna 2019

Učebnice do druháku - souhrn

Léto pomalu utíká, a tak se na Burze učebnic začínají hromadit inzeráty na koupi materiálů do druháku. Protože jsem si sama minulý rok nakoupila dost knížek, které jsem pak ani nevyužila (a protože jsem ten seznam učebnic taky slíbila :-P), rozhodla jsem se sem napsat, co se vyplatí si do druháku koupit. Berte to samozřejmě s rezervou, co sedlo mě, totiž nemusí sednout Vám ;-).



HISTOLOGIE A EMBRYOLOGIE 2:


Přehled histologie člověka v obrazech I., II. díl - Václav Lichnovský, Jiří Malínský, Zdeňka Michalíková

Předpokládám, že je většina má už z letního semestru v prváku. Průběžné testy ve druháku vycházely převážně z těchto skript ;-). Jako jediný zdroj na zkoušku je nedoporučuji (ale dá se s nimi zkouška udělat, když nevyjde test, tak ústní ano). Dají se koupit nové ve Zbrojnici ;-).


Histologie - Lüllman-Rauch Renate

Hodně lidí se z ní učilo, některé testové otázky u zkoušky byly koncipovány přímo z ní.


Junqueirovy základy histologie - Anthony L. Mescher

Ptali jsme se do evaluací z čeho se na zkoušku učit a prý z této učebnice, proto bych Vám ji opravdu doporučila. Vím o pár spolužácích a spolužačkách, kteří se učili jenom zní a všichni zvládli zkoušku hned napoprvé.


Memorix histologie - R. Hudák, J. Balko, Z. Tonar, I. Varga

Učila jsem se z něj jen otázku kmenové buňky, jinak nic. Někteří se z něj učili na ústní zkoušku. 


Přehled embryologie člověka v obrazech - Jiří Malínský, Václav Lichnovský

Skripta využitelná na průběžné testy (hlavně obrázky) a dá se s nimi udělat i zkouška (i když jako jediný zdroj bych je zase nedoporučovala, protože tam nejsou např. vývojové vady). Už se nevydávají, takže je potřeba je od někoho koupit nebo si je vytisknout z pdf.


Langmanova lékařská embryologie - T.W. Sadler

Ke zkoušce doporučuju.



BIOCHEMIE 2:

Prezentace z přednášek

Měla jsem koupeného Ledvinu a Barevný atlas biochemie, upřímně to bylo k ničemu. Ústav chce přesně to, co je v přednáškách, takže nekupujte nic a radši si vytiskněte jejich prezentace z Moodlu. Některá témata jako třeba nukleotidy vlastně ani nějak zpracovaná nejsou, takže se vyplatí si informace doplnit z Wikiskript ;-).


Praktikum lékařské chemie a biochemie - Svatava Dvořáčková a kolektiv

Předpokládám, že většina ho má už z prváku ;-). Dá se koupit ve Zbrojnici.



FYZIOLOGIE:

Přednášky

Jsou základ, jak na průběžné testy, tak ke zkoušce, kde se ptají podle nich. CNS jsem se učila jenom z přednášek ;-). Jsou na Moodlu ;-).


Vypracované otázky

Vytiskněte si ty delší, nevýhodou je, že některé věci neodpovídají tomu, co chtějí u zkoušky, takže budete muset dohledávat :/ (přednášky, Kittnar atd.). K sehnání od starších ;-).


Lékařská fyziologie - Otomar Kittnar a kolektiv

Některé otázky jsem se učila jen podle něj, jednu jsem si dokonce vytáhla u zkoušky a stačilo to ;-).


Lékařská fyziologie - Stanislav Trojan a kolektiv

Prý to samé co Kittnar, jen více informačně obsáhlý. Neučila jsem z něj, takže neporadím. Nedá se už koupit nový.


Atlas fyziologie člověka - Stefan Silbernagl, Agamemnon Despopoulos

Ta knížka se dost doporučuje, ale mně teda nesedla. Nepoužila jsem ji vůbec.




ZÁKLADNÍ VÝKONY VE ZDRAVOTNICTVÍ:


Prezentace 

Tady stačí zase prezentace z Moodlu.




LÉKAŘSKÁ PSYCHOLOGIE:


Vypracované otázky

Kolují mezi studenty a bohatě stačí ;-).




KLINICKÁ PROPEDEUTIKA 1:


Interní propedeutika - Miloš Táborský a kolektiv

Zkouška je koncipována přesně podle této knihy, problémem je, že už za nás byl dost problém ji sehnat :-/. Ale je někde dostupná i v pdf ;-).




MIKROBIOLOGIE 1:


Praktická cvičení z lékařské mikrobiologie I - Dagmar Koukalová a kolektiv

Na druháckou mikru naprosto dostačující. Votavu je potřeba mít až do třeťáku. Dají se koupit ve Zbrojnici ;-).