středa 18. července 2018

Normální anatomie

Jedno z nejvíce skloňovaných, a zároveň nejvíce proklínaných slov v prváku. Jak na ni, z čeho se učit, jak se učit, na co si dát pozor. Na tohle všechno se podíváme v dnešním článku.

Tak tedy hezky od začátku. Jedná se o dvousemestrální předmět, ve kterém se učíte dopodrobna lidské tělo. A když říkám dopodrobna, tak myslím opravdu dopodrobna. Učíte se všechny kosti, svaly, cévy, nervy, orgánovku a CNS. Je to zajímavé, na druhou stranu doba na vstřebání takového kvanta je opravdu malá (nauč se tři díly Čiháka za dva semestry). Celý tento předmět je zakončen ústní zkouškou, které předchází test (ale o tom později).

Přednášky

V zimním semestru jsou přednášky každý týden dvě (1 přednáška = 1,5 hodiny). V letním je jen jedna. V zimním semestru většinou neodpovídají tomu, co se bere ten samý týden ve cvičeních. V letním semestru už spíše ano. V zimním semestru se probírá pohybový aparát, srdce + na konci GIT. V letním semestru zbytek orgánovky a pak se najíždí na CNS. Jestli na přednášky chodit, nebo ne. Vím o lidech, kteří chodili poctivě, ale taky vím o lidech, kteří chodili jen na začátku semestru a pak se radši učili sami. Osobně jsem se řadila do druhé skupiny, protože si z výkladu nepamatuji tolik, kolik bych chtěla, takže se radši učím sama. Je to opravdu jen na vás. Jenom zdůrazním, že přednášky povinné nejsou.

Pořád jedna a ta samá fotka, omlouvám se...

Cvičení

Cvičení jako taková jsou zajímavá. Většinou se chodí na pitevnu (ze začátku, kdy se berou kosti ne a na konci, kdy se bere CNS taky moc ne), kde se oddemonstrují znalosti, které jste nabyli na přednášce (v zimním semestru pohybový aparát + srdce, GIT, v letním zbytek orgánovky a CNS). Někteří vyučující jsou na pitevně pořád, někteří méně. Zase to dost záleží na tom, u koho jste. Někteří vyučující vám odvykládají celou látku a teprve potom jdou na pitevnu. Jiní vás naopak na pitevnu vezmou rovnou, protože počítají s tím, že máte nějaké povědomí o daném tématu z přednášek. Nedá se říct, že by byl ten nebo onen přístup lepší. Musíte se stejně všichni naučit úplně identický objem učiva. Čím dříve ho člověk do sebe nacpe, tím lépe, protože budete před zkouškou jen opakovat. Co se týče délky cvičení v zimním semestru jsou to tři hodiny čistého času. V letním semestru cvičení trvá jen 2 hodiny a 15 minut, což je podle mě málo v porovnání s tím, jak je anatomie nahuštěná. Každopádně nezávisle na délce cvičení se každý týden na látku z minula skoro u každého vyučujícího zkouší nebo se píše test. Což znamená jediné, a to že se musíte opravdu naučit, protože každé eFko jinak budete muset opravovat, abyste na konci mohli dostat zápočet. Osobně si myslím, že je to jedině dobře, protože jinak bysme se anču za dva semestry opravdu nenaučili. A teď zpětně a s odstupem to opravdu vidím jako velké plus.

Pitvy

V rámci anatomie absolvujete dva pitevní týdny. Jeden v zimním semestru, druhý v letním. V praxi to znamená, že jedna skupina bude pitvat celý týden od 7:00 - 12:00 a druhá od 13:00 - 18:00 (vždy je pauza 30 minut). Ovšem předtím než vás k pitvám pustí, musíte absolvovat předpitevní pohovor ("předpitevku") na dané regio (oblast), které budete pitvat. Když tedy tohle všechno splníte, můžete se vrhnout na pitvání. V zimním semestru se pitvá horní končetina a dolní končetina, v letním celé tělo bez končetin. Po celých pitvách vás čeká popitevní pohovor ("popitevka"). Tady už přestává všechna sranda, protože je potřeba se naučit všechna regia. V zimním semestru je to tedy HK a DK a v letním celé tělo (část Čiháka 1, celý Čihák 2 a Čihák 3 mimo CNS -hlavové nervy ano). Pokud splníte i tohle, jste zase o krok blíže k udělení zápočtu a ke zkoušce :-P.


Co si pořídit na cvičení a pitvy?

plášť - když už si ho budete kupovat, kupte si rovnou dva, jeden na anatomii a druhý na ostatní cvičení (nemusíte vonět celý den po formaldehydu ;-)
přezůvky
něco na převlečení - je to lepší, přece jenom oblečení během pitevního týdne dost načichne
skalpel - nejlepší je s vyměnitelnými čepelkami, velikost držátka na čepelky 4 a velikost čepelek 20
pinzetu - musí být hlavně ANATOMICKÁ, aby se neponičily preparáty, doporučuji si ji koupit větší
nůžky - hodily se až v letním semestru, zase je potřeba, aby byly anatomické
rukavice - nitrilové nebo latexové, to záleží čistě na vás

Skalpel a čepelky jsem si kupovala na Pekařské ve zdravotnických potřebách Ortika, pláště se dají sehnat kdekoliv v pracovních oděvech.

Z čeho se mám teda učit?

"Jste v Olomouci a v Olomouci se zkouší podle Čiháka."



Anatomie 1, 2, 3 - Radomír Čihák

Čihák je v Olomouci absolutní nutností, vycházejí z něj u zkouškového testu i u samotné ústní zkoušky. Je proto dobré se z něj naučit co nejvíce věcí.


Ale někdy...

... se to fakt nedá

Memorix anatomie - Radovan Hudák, David Kachlík a kolektiv


Tahle knížka je úžasná k opakování, ale jako hlavní studijní literaturu ji nedoporučuji. Sama jsem si ho kupovala až někdy v říjnu, když jsem zoufale potřebovala nějaký přehledný zdroj, ze kterého bych se mohla učit nervy. Dá se stáhnout i v pdf ;-).

Základy anatomie. 4a. Centrální nervový systém - Miloš Grim, Rastislav Druga

Využila jsem je až v letním semestru. když jsem se odmítla učit CNS z Čiháka. Nevýhodou je, že některé informace jsou zde až zbytečně nahuštěné, některých je zase málo. To si prostě nevybereš ;-).

Minimum CNS ke zkoušce

Jedná se o drobná skriptíčka cca o 93 stránkách. Doporučuji je spíše na první čtení a potom přejít na Čiháka, Základy anatomie 4a nebo Memorix. Určitě bych je nevyužívala jako hlavní zdroj ke zkoušce. Opět se dají stáhnout v pdf ;-).

Netterův anatomický atlas člověka

Podle mě absolutní jednička. Pomáhá k pochopení topografických vztahů, na kterých se vyžívají ve zkouškovém testu. Určitě si ho pořiďte nebo stáhněte v pdf ;-).

Sobottův atlas anatomie člověka - nepoužívala jsem, myslím, že Netter je více než dostačující

Atlas anatomie člověka I.,II.,III. - R. D. Sinělnikov - opět jsem z těchto knih nevyužila nic, protože Radomír :D

Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi I.,II.,III. - Pavel Petrovický - ani tady vás nepotěším, vlastně nevím, jestli se někdo z této knihy učil

Feneisův obrazový slovník anatomie - tuhle knihu jsem sice měla, ale neučila jsem se z ní vůbec nic, je lepší si rovnou pořídit Memorix anatomie

Anatomie člověka: fotografický atlas systematické a topografické anatomie - Rohen, Yokochi, Lütjen-Drecoll

Fotografický atlas jsem si půjčovala z knihovny na LF před začátkem zimního semestru, abych ho u sebe měla přes pitvy. Byl skvělý, ale nakonec jsem se stejně nejvíc naučila přímo na pitevně. Půjčte si ho, jakmile dostanete ISIC, protože se během semestru rychle rozeberou. 





Užitečné odkazy ke studiu anatomie

Tak a dostáváme se k doplňkovým studijním materiálům.

Fotografický interaktivní atlas člověka

http://www.atlascloveka.upol.cz/

Najdeme zde přehledné rozčlenění do jednotlivých soustav a posléze do jednotlivých celků. Dále jsou tady teze ke studiu (někteří se z nich učili, mně to moc nevyhovovalo kvůli přílišné stručnosti). Ale to nejdůležitější je, že jsou zde jednotlivá regia a fotky, jak které regio vypadá a co je v něm vidět. Tohle bylo zvláště před popitevkou letního semestru hodně super :-). A když budete hodně všímaví, objevíte i zkouškové testy...

Neuroanatomie UPOL

http://www.nan.upol.cz/neuro/index.html

Tady vám představuji olomoucký skvost, který jak jsem viděla, používají i studenti z jiných lékařských fakult :-). Tyhle stránky mi opravdu hodně pomohly před zkouškou, když jsem pořádně nevěděla, co se učit, a hlavně z čeho se učit vnitřní popis CNS. Takže díky za ně :-).

Tabulky svalů z Courseware

Tohle už sice nepatří k samotným odkazům. Každopádně svalové tabulky určitě využijete. Je to vlastně výcuc toho, co byste měli ke svalům umět (zařazení, začátek, úpon, funkce, inervace).

Zkouška

Skládá se ze dvou částí. První je test, pokud jím projdete, dostáváte se k druhé části, a tou je ústní zkouška.

Zkouškový test

Je ráno 7:30 a vy dostanete v jedné z učeben anatomie papír, na kterém se celkem nachází dvacet otázek. Na jedné straně je 10 otázek, ve kterých budete hledat jednu správnou odpověď. Na druhé straně je 10 otázek, ve kterých budete hledat jednu špatnou odpověď. Řeknu jednu věc. K testu se naučte všechno, k ústní aspoň přehled. Protože ten test je prostě .... hodně nehezký. Bazírují hlavně na topografii. Dále v něm najdete smysly, CNS, orgány, typy kloubů (to se bere hned na začátku, takže zopakovat). Vlastně v něm najdete všechno. Čas na vypracování testu je 30 minut a potřebujete nasbírat 12 správných odpovědí z 20. Pokud test nenapíšete napoprvé, jdete domů, pokus vám nepropadá. Pokud test nenapíšete podruhé, propadá vám první pokus a příště jdete už rovnou na ústní (takže s testem se můžete potkat "jen" dvakrát). Jak jste dopadli se dozvíte cca do 20 minut od odevzdání testu. Kdy stojíte před třídou, každý vstupuje jednotlivě a dozví se verdikt. Upřímně tolik emocí, když jsme ten den stáli dole v anatomii a čekali na sebe navzájem, jsem nikdy neviděla (kdo zažil, ví co myslím ;-).

Ústní zkouška

Před samotným finálem si jdete tahat jednu z 68 (úplně si nejsem jistá) čtyřkombinací, ve kterých je obsaženo všechno (nervy - CNS nebo PNS, orgány, pohybový aparát, cévy nebo lymfa). Když si vytáhnete, zapíšete si otázky do karty a dostanete takový obrovský papír, na který si napíšete přípravu. Nakonec si vás zkoušející buďto vytáhne sám nebo si vás vezme s sebou v pořadí, v jakém jste si tahali otázky. A jdete na to. Znalosti se ověřují opravdu pečlivě. Většina zkoušejících se ptá, hodně ptá. Někteří chtějí detaily, někteří chtějí hlavně základy. Snažte se napsat si přípravu co nejlépe a u CNS si aspoň zkuste udělat nějaké schéma (viz Neuroanatomie UPOL). Hlavně ty otázky NEPOKLÁDEJTE, když vám nesednou. Zkuste si rozpomenout aspoň na něco. A ještě jedna taková rada, která se mi osvědčila právě u této zkoušky, bojujte až do konce.


Jak se mám učit?

Tohle záleží čistě na vás, jaký styl učení vám bude vyhovovat. Někdo se radši učí ve studovně, někdo sám. Někdo si látku vypisuje, někdo jenom čte, někdo si ji přeříkává. Ať už si vyberete jakýkoliv styl, vytvořte osnovu, kterou si dobře zapamatujete a na ni nabalujte další vědomosti, jinak se v tom opravdu utopíte (vyplatí se hlavně u cév a nervů). Jinak u mě učení přes celý rok i během zkouškové probíhalo tak, že jsem byla zavřená sama v pokoji, podtrhávala jsem si v učebnici a učivo si přeříkávala nahlas. Je důležité učit se tak, abyste tomu rozuměli. Pokud tomu nerozumíte a učíte se čistě mechanicky nazpaměť, brzo látku zapomenete, a to není příliš žádoucí. Takže určitě doporučím hned ze začátku se učte s atlasem, choďte do "kosťárny" (ossaria), později na pitevnu. Vyplatí se vám to. Taky ještě zmíním to, že na pitevnu můžete chodit i ve svém "volném" čase mimo cvičení. Hodně lidí chodí ve skupinkách, protože si tak ukážou víc věcí.

Motivace...


Zkouškové

Dovolím si říct, že je to asi nejmíň pěkná část letního semestru prváka. Ale zpět k věci. Na opakování si nechte něco kolem měsíce. Osobně jsem se učila (= intenzivně opakovala po celém roce studia) 18 dnů před zkouškou sice od rána do večera, ale i tak mi to zpětně přijde málo. Na druhou stranu stihla jsem projet všech 270 otázek a hodně věcí z CNS i dvakrát. Abych všechno stihla měla jsem plán zopakovat 15 otázek denně (270:18=15). Na tohle období před zkouškou vzpomínám hodně nerada. Nervy se stupňovaly každým dnem, takže jsem poslední týden skoro nespala, to hodně potěší. Ještě zmíním to, že jsem si anatomii dala jako první zkoušku na začátku června. A bylo to dobré rozhodnutí, i když učení na zbylé dvě tak bylo těžší. Taky bych vám doporučila, abyste si nedávali hned další zkoušku třeba čtyři dny po anatomii, protože budete poměrně dost unavení. Neříkám, že se to nedá zvládnout, ale budete to rvát hodně na sílu.



To asi bude prozatím vše. Kdyby vás ještě něco zajímalo, napište dolů do komentářů nebo klidně i na mail. Jinak vám přeji pevné nervy, a hlavně hodně štěstí při zdolávání anatomie, protože o ničem jiném to není ;-).

Mějte se :-).

M.


Žádné komentáře:

Okomentovat