pondělí 27. ledna 2020

Pátý semestr a mikrobiologický boj

"Nebude se vám to dobře učit." Tahle věta se mi vryla do paměti na úvodní přednášce z mikrobiologie ve druháku. A byla to bohužel pravda. Zatímco ve druháku si z mikrobiologie hlavu nikdo moc nedělal, protože cílem bylo se do toho třeťáku vůbec dostat. Ve třeťáku se z mikry stala reálná hrozba. Jaký byl zimní semestr ve třeťáku a jak na mikru, na to se teď trochu podíváme.


Bubák nebo pláště? 

Předměty pátého semestru

Jak jsem si krásně naplánovala, že během semestru projdu celou mikru, abych si to o zkouškovém "zopakovala" (zopakování rovná se v mikře učení se od znova, protože ty informace pomalu neudržíte v hlavě déle než den), tak rychle z toho sešlo, protože začala i patfyz. Letos nám stanovili hranici každého testu min. na 6 bodů z 10, což se nezdá až tak obtížné, ale je. Stačí jedno škobrtnutí na začátku o 0,25 bodu a drtíte se na každý další test jak blbí, abyste ve zkouškovém spolu s mikrou nemuseli psát zápočet z patfyz. Mohli jsme si opravit jen jeden test. Testy se psali celkem čtyři. Cvika jako taková trvala 2 hodiny 15 minut. Na začátku bylo krátké interaktivní zopakování (kahoot :-D), pak se odpřednášely referáty a zbytek se normálně probíralo. Jako další tam máme patologii, kde se teda taky píšou testy (u některých vyučujících ne, ale zkouší se). Cvika trvají 3 hodiny a půlku času jste v mikroskopickém sále, druhou půlku na pitevně (střídáte se s druhou skupinou). Zajímavější byla vždycky ta část na pitevně, akorát tam prostě celou tu hodinu a půl stojíte. Pokud není pitva, jste v takové malé místnosti vedle pitevny, kde je šílená zima. Probíráte tam a pak se díváte na makroskopické preparáty. Skrz pitvy a možnosti vidět je od začátku bych doporučovala tu drsnou variantu cvika na 7:00, alespoň na jeden semestr. Co se týká testů z patologie, nejsou záludné a nezaberou příliš času na přípravu. Není třeba se toho (minimálně v zimáku) bát. A pak tu máme mikrobiologii. Věrná své druhácké tradici, jsem si nechala mikru na pondělí. A jsem ráda, protože v průběžné přípravě na tento předmět se po vás toho zase tolik nechce, takže jsme díky tomu byli dobře připraveni na praktickou zkoušku, kterou musíte mít, abyste se dostali ke zkoušce ústní. Na praktickou mi pak stačily dva dny na proletění všeho ve skriptech. Z dalších předmětů jsme měli Vnitřní lékařství 1. Tento semestr jsme strávili na 2. interní klinice (na gastroenterologii). Každému cvičení předcházel hodinu a půl dlouhý seminař a potom jsme šli na lůžkové oddělení, na JIP, na sono, na endoskopii nebo na ambulanci. Byli jsme rozděleni na několik skupin a každá se měla vystřídat všude. Ze začátku jsme byli prakticky pořád na stejném oddělení, ke konci jsme ale viděli skoro všechno. Bylo to fajn a další semestr, protože na gastru zůstáváme, bude určitě taky :). Potom ještě zmíním Klinickou propedeutiku 2, kde jsme se dostali třikrát na dětské (z toho jsme jednou viděli děti)  a párkrát na chirurgii do zasedačky a jednou na sádrovnu. ve čtvrtek byl potom seminář ve Velké posluchárně. A jako novinku pro náš ročník ještě uvedu Základy zubního lékařství 1, které se konaly v pátek v 7:45 ve Velké posluchárně každý lichý týden. Myšlenka nebyla špatná, ale načasování je nešťastné. Tak tolik asi k předmětům. Osobně jsem se tento zimní semestr drtila nejvíc za celou dobu své existence na medicíně, beze srandy. Jedinou útěchou, kterou se budete uklidňovat je, že ty předměty jsou fakt důležité a měli byste se je naučit už kvůli sobě. Aspoň mně to teda pomáhalo :-D.


Mikrobiologie

Cvičení:

Na začátku cvičení se většinou zkouší, jak moc jste připravení na dané téma. Záleží na vyučujícím, jestli vůbec a jak moc bude zkoušet. Potom následuje samotné praktikum. V zimním semestru jsme se věnovali jednotlivým rodům bakterií a jejich určování, potom virům, parazitům a ke konci houbám. Prostě vesměs samá diagnostika a probrání věcí, které chtějí k praktické. Na konci semestru dostanete zápočet, hodně vyučujících ještě zkoušelo z obou dvou semestrů před udělením zápočtu.

Přednášky:

Přednášky jsou v pátek. Minimálně je dobré zajít na přednášky o antibioticích bývalého pana děkana. Mikrobiologie je stejně telefonní seznam, takže záleží na každém, jestli mu pomůže ten telefonní seznam slyšet ještě předtím, než se začne dané téma učit.

Praktická zkouška:

Termíny na praktickou jsou vypsané vždycky týden před zkouškou ústní. To znamená, že praktickou před Vánoci si odbydou lidi, kteří jdou na předtermín a první týden v lednu na zkoušku. Zkouška probíhá tak, že si vytáhnete jednu ze 30ti otázek a jdete si napsat přípravu. K tomu dostanete, např. nabarvený preparát, agar s danou kulturou, biochemický test a tabulku k jeho určení. Všechno si připravíte, potom popovídáte teorii k otázce, řeknete se o jakou breberku se jedná a jak jste to poznali. Známka z praktické se zapisuje do karty, ne do indexu a u mě třeba ke známce zkoušející na ústní nepřihlížel.

Ústní zkouška:

Den D, modlení se za otázky a nervy z toho, jestli si vůbec na něco vzpomenu. Nejdřív si pro vás přijdou před ústav. Potom píšete test, který má maximum 30 bodů a je dobré ho napsat co nejlépe, protože se k němu u samotné zkoušky přihlíží. Test není záludný jako byl třeba test na anatomii, takže není třeba se na něho ještě nějak víc připravovat. Jenom taková poznámka, i když test nenapíšete, na ústní jdete i tak. Po testu taháte otázky, celkem jsou tři. První z obecné mikrobiologie, druhou z bakteriologie a třetí z virologie, parazitologie a mykologie. Potom máte čas na přípravu, času bylo až příliš, docela jsme i čekali. A pak už je to o štěstí. Záleží k jakému zkoušejícímu jdete, každý se totiž víc zaměřuje na něco jiného. Ve finále byste teda měli umět všechno, což neví nikdy nikdo. Obecně bych doporučila se zaměřit hlavně na kliniku a léčbu. To je i podstata mikrobiologie, a to hlavní, co byste si měli z celého předmětu odnést.

Z čeho se učit:

Lékařská mikrobiologie obecná - Miroslav Votava a kolektiv

Lékařská mikrobiologie speciální - Miroslav Votava a kolektiv

Doporučuju shánět co nejrychleji od starších, protože novou už neseženete. Votava se čte spíš jako pohádka, než že by se člověk z něho vyloženě nabifloval k ústní zkoušce. Přes semestr jsem se ho snažila procházet, kromě ATB - !POZOR! jsou tam zastaralá, takže se z něho ATB neučit.

Vypracované otázky od starších

Když jsem ke konci začala nestíhat, musely pokrýt všechno a pořád to bylo lepší než se učit jenom z Votavy. 

Prezentace k ATB

Od jedné hodné paní vyučující z ústavu. Učila jsem se z nich. Existuje ještě soubor na ATB ve wordu od staršího kolegy, který jsem nakonec až tak nevyužila.

Praktická cvičení z lékařské mikrobiologie I,II - Dagmar Koukalová a kolektiv

Na samotná praktika a praktickou zkoušku.

SketchyMicro

Videa jak na specku, tak na ATB. Nedívala jsem se, nemůžu hodnotit. Ostatní si to chválili, že jim to dost pomohlo. Takže jestli se radši učíte interaktivně, určitě je zkuste :-).




Jak se učit:

Pocity zmaru a beznaděje, pocity, že i když se to učím jak blbá, nepamatuju si to. Tak takhle nějak jsme to měli asi všichni. Mikra je vyloženě telefonní seznam. Večer nevíte, co jste se učili ráno. Po biochemce se mi to učilo asi nejhůř. Na druhou stranu jsem si pořád říkala, že bych to fakt měla umět, že to budeme potřebovat. Učila jsem se nahlas, kdyby ne, tak nevím už vůbec nic. Přeříkávala jsem si ty věci jako Harry Potter zaklínadla: "Erysipelothrix rhusiopathiae." Akorát jsem teda u toho nemávala hůlkou, maximálně tak zvýrazňovačem.  Co mi nešlo zapamatovat jsem ve fázi zoufalství začala už i přepisovat. Ještě pár dnů před zkouškou jsem měla fakt pocit, že si absolutně nic nevybavím. Bylo to dost drsný. Ke konci už mě rozčilovalo fakt všechno a všichni a při představě, že si to vražedný tempo zopakuju ještě jednou, se mi dělaly mžitky před očima. Každopádně zvládnout se to nějak dá, jak vidíte. Hlavní je to nepodcenit a najít si svůj styl učení (videa, čtení, vytváření vlastních otázek, kartičky na ATB...).

Jak dlouho se učit:

Učila jsem se i přes semestr, i když s přestávkami kvůli ostatním předmětům. Nakonec jsem se o zkouškovém učila tak 4 týdny hodně intenzivně, teda spíš už dost nadoraz. Mikra chce prostě čas, i když je to spíš závod s časem.


Hodně štěstí ve zdolávání zkoušek, uvidíme se v šestém semestru!

M.